HOME
odkaz

Upcoming premieres

Připravované premiéry

SEZONA 2018/2019, KALENDÁŘNÍ ROK 2019

 

Sergej Rachmaninov: FRANCESCA DA RIMINI, LAKOMÝ RYTÍŘ

Dirigent: Martin Doubravský, režie: Linda Keprtová

Premiéra 14. 12. 2018, 2. premiéra 16. 12. 2018 – Šaldovo divadlo

 

Dne 24. ledna 1906 se v moskevském divadle Bolšoj těatr koná slavnostní premiéra dvou jednoaktových oper ruského skladatele a klavírního virtuosa Sergeje Rachmaninova – Francesca da Rimini a Lakomý rytíř. První z nich byla zkomponována na základě příběhu z Dantovy Božské komedie, druhá opera vychází ze stejnojmenného dramatu Alexandra Sergejeviče Puškina. Byť má každá „jednoaktovka“ zcela jiného libretistu, základní motiv příběhů se střetává v neúnavném souboji charakterů, ve střetu s morálními hodnotami evropské civilizace. Partitura oper pak zrcadlí neutuchající skladatelovo hledání, neustupující bolestnou vůli. V novodobých dějinách českého divadla nebyly tyto opery ještě nikdy uvedeny v jeden večer – poprvé tedy v Liberci, v Divadle F. X. Šaldy.

 

Fjodor Michajlovič Dostojevskij, D. Gombár: BĚSI - činohra

režie: Dodo Gombár

světová premiéra 1. února 2019 Šaldovo divadlo

 

Na jaře roku 1967 se Šaldovo divadlo stalo první československou scénou, na jejímž jevišti se po válce objevily Dostojevského Běsi, a to ve známé adaptaci Alberta Camuse. Po více než padesáti letech se k tomuto námětu vracíme, tentokrát ve vlastní dramatizaci, vznikající přímo pro DFXŠ. Jejím autorem je režisér spjatý v posledních letech s pražským Švandovým divadlem, Dodo Gombár. Dostojevského slavný román nechápe pouze jako výpověď o lidské společnosti, ale především jako pátrání po zákoutích lidské duše. Běsi nevedou „jen“ k revolucím, běsi jsou bouří v našem nitru. Uvnitř nás samých se skrývají největší záhady vesmíru…

Gombárova inscenace se neopírá pouze o klasickou činohru, ale na pomoc bere i muzikanty a tanečníky. Výsledkem je tzv. „totální divadlo“, které útočí nejen na rozum, ale také na naše smysly. K tomu přispívá i zvolený scénografický klíč: inscenaci hrajeme „obráceně“, kdy diváci sedí na scéně čelem k hledišti.

 

 

Paul Lucas: NAŠE SEBRANÉ TRABLE - činohra

režie: Petr Palouš

česká premiéra 15. února 2019 Malé divadlo

Nezvyklá komedie mladého britského dramatika je plná typicky ostrovního černého humoru. A neskutečných i skutečných zápletek stejně jako neskutečně vypadajících nebo naopak velmi skutečných postav. Jak spolu souvisí poloprázdná urna, památný most, množící se sebevrazi a ne zrovna bystří vyděrači? A kdo je vlastně opravdový padouch a kdo jen obětí se zločinnými sklony? A jsou věci morbidní opravdu morbidní? Odpovědi na tyto otázky – a také na otázky, které prakticky zodpovědět nelze – najdete v naší pravé bizarní anglické komedii. A pokud nenajdete, tak si alespoň pamatujte, že se při tom budete zcela určitě dobře bavit.

 

Giuseppe Verdi: IL TROVATORE - opera

Hudební nastudování: Martin Doubravský

Režie: Peter Gábor

Scéna: Michal Syrový

Kostýmy: Tomáš Kypta

Premiéry: 8. a 10. března 2019 v Šaldově divadle

Opera Il trovatore, o trubadúrovi Manricovi, krásné Leonoře a cikánce Azuceně, v češtině také nazývána Trubadúr, patří společně s Rigolettem a La Traviatou k trojici oper, které přivedly italského skladatele Giuseppe Verdiho do silného, nesmazatelného povědomí dějin operního umění. Obecenstvo bylo po světové premiéře Trubadúra roku 1853 doslova uchváceno z Verdiho melodiky, z orchestrální barevnosti, z pěvecky dokonalých partů a z propracovaných, energických a emočně nabitých partů sborových -  opera se tak stala jednou z nejžádanějších. I dnes je Verdiho Trubadúr stále jednou z nejčastěji uváděných oper, jak na českých, tak světových pódiích, stále se jí, po desítky let, dostává nadprůměrné pozornosti publika i péče uměleckých osobností

 

Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, Alena Pešková: BOUŘE – balet

Libreto podle stejnojmenného dramatu A. N. Ostrovského: Alena Pešková

Režie a choreografie: Alena Pešková

Hudební koláž: Michal Vejskal s použitím tradičních pravoslavných duchovních zpěvů

Scéna a kostýmy: Aleš Valášek

premiéra 29. března 2019 v Šaldově divadle

„Ech, Varjo, ty mě neznáš, ty mě neznáš! Nedej Bůh, aby k tomu došlo! Až se mi to tady docela zprotiví, neudrží mě žádná moc na světě. Vyskočím oknem, skočím do Volhy. Když tu nebudu chtít žít, tak nebudu, kdyby mne zabili.“ Slavné drama Alexandra Nikolajeviče Ostrovského se dočkalo mnoha zpracování. Jedním z nejslavnějších je i opera Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Náš baletní soubor si vám dovolí nabídnout zpracování nonverbální. Sázíme na sílu gesta, pohybové exprese i imprese, které dají vyniknout bolestným pocitům z rozporu mezi touhou jedince a řádem společnosti, mezi vnitřní a vnější morálkou, mezi rozumem a citem…Vždyť téma zakázané lásky s tragickým koncem často ani slov nepotřebuje.

 

Sascha Hargesheimer: KOMISAŘ MIZÍ - činohra

režie: Jiří Š. Hájek

světová premiéra 12. dubna 2019 Malé divadlo

Mimořádnou koprodukcí vrcholí vzájemné poznávání divadelníků tří zemí v rámci projektu JOŚ (Ještěd – Oybin – Śniežka). Divadlo F. X. Šaldy již sedmým rokem spolupracuje s dvěma partnerskými divadly v Trojzemí – s Divadlem G. Hauptmanna v Žitavě a Divadlem C. K. Norwida v Jelení Hoře. Mezinárodní porota vybrala mladého a renomovaného berlínského dramatika Saschu Hargesheimera, aby během několika měsíců poznával náš region a napsal volnou trilogii divadelních her, svázaných s místní krajinou: každou z nich nastuduje jedno z divadel. Představení budou probíhat vždy v jeden večer na všech třech scénách současně a díky komunikační technologii budou propojeny živým přenosem. Uvědomíme si tak sounáležitost se svými sousedy a můžeme se stát svědky opravdu jedinečného divadelního experimentu. Trilogie navíc zaujme detektivní zápletkou; divákům se nabízí možnost zhlédnout i další části v nedalekých divadlech a odhalit všechna tajemství příběhu. Vždyť naši sousedé za německou i polskou hranicí jsou tak blízko a tak málo je známe!

 

 

Tracy Letts: SRPEN V ZEMI INDIÁNŮ - činohra

režie: Šimon Dominik

premiéra 26. dubna 2019 Šaldovo divadlo

Všechny šťastné rodiny jsou si něčím podobné, řekl kdysi Tolstoj, ale každá nešťastná rodina je nešťastná svým vlastním způsobem.

Rodina ve hře Tracyho Lettse, jednoho z nejvýraznějších amerických autorů současnosti, je nešťastná v mnoha ohledech, protože je zachycena v celé příbuzenské šíři formou, která se v posledních padesáti letech již téměř nevyskytuje.  Formou tragického dramatu, jež má klasický střih inspirovaný jak Čechovem, tak O´Neillem nebo Williamsem. Letts však tuto rodinnou tragédii zpracoval dynamicky, moderně, autenticky, protože čerpal i ze své rodinné historie, a také se smyslem pro fakt, že každá tragická tíha může mít (a často má) paradoxně lehké komické rysy. Ojedinělost velkého rodinného příběhu umístěného do oklahomských plání, jimž vládli kdysi indiáni, spočívá v tom, že se odehrává dnes, ale má v sobě všechny rodinné atavismy, které si sebou lidstvo nese po staletí nehledě na místo a čas. Osloví proto doslova každého člověka, ať se mu to líbí, nebo ne. V Liberci tuto hru, bohatou na rozmanité příběhy všech svých postav a ověnčenou neuvěřitelným množstvím nejen amerických cen, uvádíme v režii šéfa činohry Šimona Dominika.

 

Burton Lane, Edgar Yip Harburg, Fred Saidy:  DIVOTVORNÝ HRNEC – opera

Režie: Oldřich Kříž

Scéna: Jan Kříž

Kostýmy: Roman Šolc

Premiéra: 31. května 2019 v Šaldově divadle

Původní verze broadwayského muzikálu Finian’s Rainbow uchvátila českou dvojici V+W natolik – již po společném návratu z emigrace - že ji po hned poté převedli na české jeviště, s přenesením do českých reálií. Ústřední postavou se stala postava vodníka Čochtana, kterou si Jan Werich vybudoval přímo „na tělo“, Jiří Voskovec hru režíroval. Divotvorný hrnec byl zároveň jejich poslední společnou hrou a objevilo se v ní hned několik výrazných umělců, jako byly Ljuba Hermanová, či Soňa Červená. Divotvorný hrnec V+W připomíná svou laskavostí a jemným humorem nejen odvěké přání po vítězství dobra nad zlem, ale především podtrhává naléhavý pocit, že domov máme jen jeden. A jak může člověku být, když ho má až tam, „tam za tou duhou“.

 

 

Milan Kundera: JAKUB A JEHO PÁN - činohra

režie Petr Veselý

premiéra 21. června 2019 Malé divadlo

Milan Kundera je možná nejvýznamnějším žijícím českým autorem. Už v Praze šedesátých let byl hvězdou, ale v Paříži, kam v následujícím desetiletí emigroval, dosáhl doslova světového věhlasu. Komedie Jakub a jeho pán nese podtitul Pocta Denisi Diderotovi, jehož Jakubem Fatalistou je hra inspirována. Jak je to s lidskými osudy a s lidskou svobodou? Pán se ptá Jakuba: „Jsi takový dacan proto, že je to psáno tam nahoře? Anebo je to tam nahoře napsáno proto, že bylo o tobě známo, že jsi dacan? Co je příčina a co je následek?“ Milostné historky ze života Jakuba a jeho pána jsou plné ironie. Je to náhoda, anebo se nám tam nahoře někdo směje? Odkud jdeme a kam… Jedna z nejlepších komedií, které byly ve 20. století napsány.

 

Henrik Ibsen: PANÍ Z MOŘE - činohra

režie Šimon Dominik

premiéra 4. října 2019 Malé divadlo

Po osmi letech se na libereckou scénu vrací jeden z nejslavnějších klasiků světového dramatu Henrik Ibsen, který ovlivnil divadlo stejně radikálně jako Shakespeare. Paní z moře (1888) je okouzlující, tajemná, nespokojená Elida Wangelová. Co se stane, když jí do života vstoupí minulost a divoká touha po neznámých dálkách? Jak může lékař Wangel zachránit své manželství, když jeho žena trpí nesnesitelnou touhou po svobodě? Ochutnejte zblízka horké léto na břehu mořského fjordu na severu Norska. Paní z moře patří k Ibsenovým nejsilnějším zralým hrám a spojuje realisticky otevřený pohled na skutečnost s jemným citem pro temné hlubiny lidské duše a působivými poetickými obrazy. V mistrovsky spleteném dramatu autor zachytil znepokojivé otázky lidské existence ve spleti rodinných vztahů natolik citlivě a pronikavě, že se nám jeho neklidné a nespokojené postavy stále podobají a jeho hry nepřestávají přitahovat divadelníky po celém světě.

 

 

C. Goldoni, Alena Pešková: SLUHA DVOU PÁNŮ – balet

Libreto podle stejnojmenného dramatu C. Goldoniho: Alena Pešková

Režie a choreografie: Alena Pešková

Hudba: koláž složená z jazzové hudby

Scéna: Alena Pešková a Luděk Hora

Kostýmy: Alena Pešková a Monika Kletečková

premiéra 15. listopadu 2019 v Šaldově divadle

Podzimní premiéra baletu přinese odlehčení v podobě tanečně zpracované komedie plné záměn a nedorozumění. Vše se točí kolem zásnub, které komplikuje mazaný, nahlouplý a věčně hladový sluha Truffaldino. Italský dramatik Carlo Goldoni napsal tuto hru v roce 1745 jako commedii dell´arte – komedii typů. I my využijeme tyto komediální typy (a že jich v souboru máme!), jen vám možná budeme trochu připomínat filmovou grotesku 20. let 20. století. Ano, budeme němí… Ale jazzová hudba, tanec, akrobaticko-komické situace a výrazy tváří hodně napovědí.

 

Salman Rushdie: HÁRÚN A MOŘE PŘÍBĚHŮ - činohra

režie Jiří Hajdyla

česká premiéra 6. prosince 2019 Malé divadlo

Po delší době připravuje činohra Divadla F. X. Šaldy opět výpravnou pohádku pro nejmladší diváky. Chlapec Hárún se vydá s vodním džinem na dobrodružnou cestu do kouzelné země příběhů na skrytém měsíci Země, aby zachránil svého tatínka a vrátil mu jeho schopnost vyprávět. A neexistuje třeba i kouzlo proti smutku, které by přivedlo zpátky maminku? Jenomže k čemu jsou příběhy, jež nejsou ani pravda? Jak říká zlobivá dívka Mluvka: „To je ta potíž s vámi lidmi ze smutných měst: podle vás musí být všechno ubohé a k uzoufání nudné, abyste uvěřili, že je to skutečné.“ Fantasy literatura je dnešním dětem blízká a knížka Hárún a Moře příběhů se dotýká samotných kořenů naší vášně pro fantastické světy: čarovnou moc je stvořit pouhým slovem dává lidem jejich nekonečná představivost. Vynikající indicko-britský spisovatel Salman Rushdie proslul například jako autor románu Děti půlnoci nebo také kvůli skandálním útokům muslimských fanatiků na jeho román Satanské verše.

 

Leoš Janáček: PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY – opera

Hudební nastudování: Martin Doubravský

Režie: Linda Keprtová

Premiéra: 20. 12. 2019

Dnes již česká operní klasika byla Leošem Janáčkem zkomponována na námět spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, jež příběh o Lišce Bystroušce představoval na pokračování v Lidových Novinách. Od roku 1921 na námětu pracuje Janáček, slavnostní premiéra pak nese rok 1924. Janáčkova opera se stala další v řadě skladatelových úspěchů, stala se jednou z nejhranějších českých oper na světových jevištích vůbec. Zároveň dílo vzbuzovalo od počátku nemálo otázek. Janáček se jako první pustil do tématu zvířecí říše versus říše lidské. Do vzájemné komunikace mezi bytostmi lidskými a bytostmi, jejíž řeči stále lidstvo nedokázalo porozumět v její celistvé podobě. Janáčkova opera nás stále nutí přemýšlet do jaké míry je lidské stvoření ovlivněno prostředím, ve kterém žije, zda – li rozum a cit, jako výsada lidského pokolení, není člověku spíše na obtíž a nepřináší více bolesti, než dobrého, jak moc si můžeme vrtošivě podmaňovat řád, který tu byl dávno, dávno před námi. A kolik toho vlastně unese naše duše.


    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
.
HOME ČINOHRA OPERA BALET PROGRAM KONTAKT
.
© 2015, Šaldovo divadlo – všechna práva vyhrazena