Osoby a obsazení v pdf.

Jsou díla, která vznikají jakoby v okamžiku, jsou díla, která vznikají jakoby zvednutím kouzelného proutku a jsou i díla, která zrají v autorovi po celý jeho život. To je případ Goethova Fausta, na jehož dokončení pracoval německý básník a dramatik téměř šedesát let. Goethovo myšlenkově gigantické dílo se stalo námětem pro operu Charlese Gounoda, jehož doménou působnosti byla doposud duchovní hudba a měl jen malé úspěchy s jevištními díly. Jeho dramatické schopnosti se projevily teprve v době, kdy v roce 1856 poznal zkušené libretisty Julese Barbiera a Michela Carré. Ředitel Théâtre-Lyrique Léon Carvalho se právě chystal uvést nějakou faustovskou operu a to bylo pro tvůrce velkou výzvou. Gounodi libretisté měli s nově vznikající operou plné ruce práce, když ředitelství divadla oznámilo, že s provedením nesouhlasí. Konkurenční divadlo se totiž rozhodlo uvést faustovské melodrama A. P. d´Ennery. Jako náhradu dostal Gounod nabídku ke zkomponování komické opery Lékařem proti své vůli, která byla při premiéře r. 1858 velmi úspěšná. Protože konkurenční divadlo s Faustem nakonec neuspělo, mohl Gounod ve své kompozici, díky úspěšnému provedení komické opery, pokračovat. 19. března 1859 se v pařížském Théâtre-Lyrique uskutečnila původní premiéra opery Faust, kterou publikum přijalo zdrženlivě, a teprve po čase získala obdiv diváků na celém světě.