Současný český skladatel a první flétnista orchestru Národního divadla Jaroslav Pelikán byl v dětství členem Kühnova dětského sboru, kde získal vztah k hudbě. Na Pražské konzervatoři studoval hru na flétnu (u Jana Riedlbaucha) a skladbu (u Jindřicha Felda). Ve studiu dále pokračoval na pražské AMU (hra na flétnu u Františka Čecha a Jiřího Válka, skladba u Václava Riedlbaucha a Juraje Filase). V letech 1992–1993 působil jako hudebník ve svobodném povolání v Brazílii, kde na východním pobřeží ve městě Belém vyučoval na konzervatoři a hrál v dechovém kvintetu a v Orquestra da Câmera do Pará. Od roku 1996 je prvním flétnistou orchestru pražského Národního divadla. Jako sólista vystupuje s řadou orchestrů, např. s Orchestrem Národního divadla, PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonií Pardubice, Severočeskou filharmonií Teplice, Karlovarským symfonickým orchestrem, Talichovým komorním orchestrem, Pražským barokním orchestrem, Komorní filharmonií L´Armonia Terrena, se souborem Martinů Strings Prague a s brazilským Orquestra da Câmera do Pará. V sólové hře se představil v Japonsku, Brazílii, Německu, Maďarsku, Francii, Itálii, Švýcarsku, Belgii, Rakousku, Slovensku aj.
Jako skladatel se věnuje tvorbě vokálně-instrumentální, symfonické, koncertantní i komorní. V koncertantní a komorní tvorbě převažují skladby se zastoupením převážně dechových nástrojů. Je vyhledávaným autorem interpretační soutěže festivalu Pražské jaro, pro kterou zkomponoval díla Concertino pro fagot a orchestr (2002, Bärenreiter Edition), Sonatina pro hoboj a klavír (2007, Bärenreiter Edition) a Introdukce a téma s variacemi pro flétnu a klavír (2018, Český rozhlas). Z Pelikánovy duchovní tvorby je třeba zmínit např. Stabat Mater, Missu „de Belem“ (2008) nebo právě Confessiones.
