HOME
odkaz
Aktuality
odkaz

S PAVLEM VANČUROU O NOMINACI NA CENU THÁLIE

S PAVLEM VANČUROU O NOMINACI NA CENU THÁLIE
04.02.2010
Rozhovor se sólistou libereckého divadla nominovaným na Cenu Thálie 2009 za roli Marbuela v inscenaci opery Antonína Dvořáka Čert a Káča.
Pane Vančuro, předem mi dovolte, abych Vám pogratuloval k nominaci. Kdy jste se o ní dověděl?
To bylo ještě před Vánocemi, zavolali mi a oznámili, že jsem byl nominován… Abych se přiznal, nejprve jsem to příliš neprožíval. Nominovaný jsem byl už dvakrát… V první chvíli jsem si ale nějak neuvědomil, nebo nevšiml, že je to poprvé, co jsem se dostal do užší nominace. Potom přišel dopis s pozvánkou na tiskovou konferenci… a taky jsem se dozvěděl, že jsem v té užší nominaci s Rafaelem, se kterým jsem mimochodem na jevišti v obou inscenacích, za které jsme byli nominování (Čert a Káča, Nápoj lásky).
 
Zmínil jste se o tom, že je to již Vaše třetí nominace…
Poprvé to bylo za roli mnicha Pimena v inscenaci Musorgského Borise Godunova, která měla v Liberci premiéru v roce 2005. Byla to krásná role, na kterou rád vzpomínám. Všichni mě před ní strašili, ale mně se zpívala moc dobře. Podruhé to bylo za Mefista v Gounodovu Faustovi. Ten se hraje doteď a patří k mým nejoblíbenějším.
Po jednom pekelníkovi jste byl nyní nominován za dalšího, tentokrát českého – za Marbuela. Pamatujete si ještě na zkoušení této opery?
Velmi dobře. Víte, pro mě to byl opravdu zážitek a to hned ze dvou důvodů. Jednak mám rád české opery. Myslím si, že je skvělé, když si můžu jako Čech zazpívat u nás českou operu. Odpadá mi tak starost o výslovnost, o text obecně. V češtině mi to jde jakoby samo a můžu se tak plně soustředit na zpěv. A to si vysloveně užívám. Role v českých operách se mi vždycky líbily, mám pocit, že mi sednou. Tak to bylo i s Marbuelem.
 
A ten druhý důvod?
Tím druhým důvodem je pan režisér Václav Věžník, který Čerta a Káču v Liberci připravoval. To je člověk s obrovskými zkušenostmi a přehledem, člověk, kterého si velice vážím a se kterým je radost pracovat. Má svou jasnou představu, která vždy vychází z hudby – to je pro mě nejdůležitější. Je to opravdový operní režisér, skvělý muzikant. Ostatně již zmíněného Gounodova Fausta má v Liberci „na svědomí“ také on.
 
Jak se cítíte jako jeden ze dvou nejlepších operních zpěváků v České republice v uplynulém roce?
Takhle bych se rozhodně neoznačil… Samozřejmě, že když zpěvák začne být vidět, když je takto vyznamenán, stoupne mu sebevědomí, uvědomí si, že to, co dělá, dělá dobře. Já si této nominace nesmírně vážím. Když člověk něco dělá, většinou v tom chce být dobrý, chce vyniknout. Takový jsem i já a nominace pro mě znamená především povzbuzení do budoucna, povzbuzení k další práci na sobě.
.
HOME ČINOHRA OPERA BALET PROGRAM KONTAKT
.
© 2015, Šaldovo divadlo – všechna práva vyhrazena