HOME
odkaz
Aktuality
odkaz

ROZHOVOR S HERCEM ONDROU KOLÍNEM O ÚSPĚŠNÉM PŘEDSTAVENÍ ORTEN!

ROZHOVOR S HERCEM ONDROU KOLÍNEM O ÚSPĚŠNÉM PŘEDSTAVENÍ ORTEN!
10.12.2021

Povídali jsme si s hercem ONDROU KOLÍNEM o inscenaci ORTEN!, která vznikla ve spolupráci s Divadlem 3+kk. reprízu můžete v Malém divadle vidět už v úterý 14. prosince od 19 hodin.

 

Jak se zrodil nápad vytvořit inscenaci ORTEN! podle původní adaptace Deníků Jiřího Ortena?

Volali jsme si s Adamem Steinbauerem, byl jsem tehdy v parku na mrtvolkách a on se mě zeptal,  jestli bych s ním nechtěl udělat monodrama. Já mu odpověděl kladně. Poté se zeptal, zda by to šlo udělat tady v Liberci. Odpověděl jsem váhavě. On se mne zeptal, jestli nevím, co bychom mohli zkoušet. Odpověděl jsem záporně. Nakonec mi poslal SMS, zda bych nechtěl zpracovat Ortena. Vzhledem k tomu, že jsem se tehdy pročítal jednou jeho sbírkou, byla odpověď jasná.

 

Co Tě na roli Jiřího Ortena a na Adamově představě nejvíce zaujalo? Co bylo pro Tebe rozhodující, abys přijal tuto roli?

Jiří Orten je nadčasový autor. Jeho objemná korespondence, pečlivě vedené deníky a nádherné básně, to vše je prodchnuto strachem z blížící se války, které už se (možná díky Bohu) Jiří Orten nedožil. Je to velice mladý autor, průbojný, tne ostře do problémů své doby, zároveň se ale nebojí podívat hluboko do své duše, zkoumá svůj život, který nebyl vždy jednoduchý. To vše dohromady tvoří materiál, který přímo vybízí k modernímu zpracování. Téma izolace, samoty, zoufalství, se kterými se sám Jiří Orten potýkal, bylo velice aktuální a stále aktuální je. V rámci naší inscenace se podíváme do hlavy tohoto geniálního básníka, můžeme uvidět a pocítit tu strašnou samotu, kterou tehdy prožíval, strach z gestapa, zoufalství pramenící z toxického vztahu s Věrou Fingerovou. Divák může společně s námi pochopit, že Jiří Orten byl žijící člověk, který se smál, plakal, trpěl, ale především tvořil a psal. To je vzrušující proces nejen pro diváka, ale i pro mne jako herce.

 

Jak dlouho trvala práce na inscenaci?

Přípravné práce, v rámci nichž jsme četli Ortenovy deníkové záznamy a básně, trvala asi dva měsíce. Poté jsme společně začali tvořit scénář. Hlavní podíl na tomto procesu měl Adam, ten vybíral a přepisoval vše, co mu přišlo směrodatné a dramatické. To, co přinesl na zkoušku, jsme se rovnou snažili zpracovat v prostoru a najít cestu k lyrickému jazyku Jiřího Ortena. Jakým způsobem interpretovat Ortenovy básně? Jaké dramatické situace jeho básně a deníkové záznamy ukrývají? Kam až můžeme zajít v herecké expresi a jaký je klíč k pochopení jeho díla? Takovými otázkami jsme se zabývali skoro na každé zkoušce. Tento proces trval až do první veřejné generálky, což znamená přibližně další dva měsíce. Samozřejmě jsme také hodně škrtali. Do poslední chvíle.

 

Jaké jsou ohlasy na ORTENA po udělení ceny Divadelních novin režisérovi Adamovi Steinbauerovi?

Nevím. Nemyslím si, že by tento fakt nějak ovlivnil názor diváka. Samozřejmě jsme ale všichni za toto ocenění velice vděční. Práci na inscenaci jsme brali vážně a snažili jsme se téma zpracovat s pokorou, kterou si Jiří Orten rozhodně zaslouží. Jsem rád, že Adama ocenili, práce s ním byla krásná, těžká, obohacující a zábavná. Tu cenu si Adam zaslouží.

 

Kolik diváků již shlédlo záznam inscenace ORTEN! na Dramoxu?

Nevím. Já osobně mám radši diváky přímo v hledišti, kde je mohu vidět, pobavit se s nimi, mohu s nimi hrát tváří v tvář. V inscenaci ORTEN! jsem kontaktní, mluvím přímo do hlediště, k divákům. To nikdy záznam nenahradí. Proto Adam při tvorbě tohoto online záznamu volil filmový způsob snímání situací. Nejde o klasický záznam představení. Využívá střih, jiné svícení než při samotném představení, zkrátka je to dosti odlišný přístup. Velkou radost mám z toho, že jsme mohli ORTENA! dovézt do Chebu, na festival Jednoho herce. Byla tam skvělá atmosféra. Tohle má smysl! Setkávání s diváky ne přes obrazovky, ale přímo v divadle.

 

Chystáte s Adamem nějaký další projekt, na který by se mohli diváci těšit?

Něco se chystá, ale ještě nechci nic prozrazovat. Mohu jedině zaručit, že už v tom nebudu hrát jen já. Naštěstí. Monodrama je těžké v tom, že se musíte spolehnout sám na sebe, zvukaře a osvětlovače. Nikdo vás nezachrání. Pokud zapomenu text, musím se s tím poprat sám. Energicky utáhnout hodinové představení také není jednoduché. Proto se těším na další spolupráci s Adamem, až budeme tvořit ve více lidech.

.
HOME ČINOHRA OPERA BALET PROGRAM KONTAKT
.
© 2015, Šaldovo divadlo – všechna práva vyhrazena
Cookies
Webové stránky používají cookies, díky kterým je prohlížení stránek příjemnější a snazší. Ke zpracování některých cookies potřebujeme od vás souhlas, který dáte kliknutím na "Přijmout vše", nebo nastavte jednotlivě v "Nastavení souborů cookie“. Více informací najdete zde.

Nastavení souborů cookie     Přijmout vše