Máme cembalo! Poprvé jej uslyšíte v pátek 17. 9. v opeře Don Giovanni. Replika historického originálu stála 304.750,- Kč a pochází z dílny pánů Jana Bečičky a Stanislava Hüttla. Přečtěte si o mimořádném nástroji víc.
„MUSICA CURAT CORPUS ET ANIMAM“
aneb „habemus cembalo“
Latinské provolání, které v překladu znamená: „Hudba pečuje o tělo i duši.“, zdobí víka mnoha hudebních nástrojů ze známé české dílny pánů Jana Bečičky a Stanislava Hüttla, produkující v obci Bystřec v Orlických horách repliky historických cembal, klavicembal, spinetů a klavichordů.
Jeden takový nástroj od letošního léta vlastní i naše divadlo. Jeho předobrazem se stalo jednomanuálové cembalo (manuál = klaviatura) zdobené zlacenou kovovou rozetou a malovanými arabeskami na víku, vyrobené v Antverpách roku 1627.
Ptáte se, proč potřebuje klasický operní dům tak starý historický nástroj? Odpověď je nasnadě: Sama opera je dáma více než čtyřsetletá a součástí klasického repertoáru operních domů jsou také díla autorů starších epoch. Pro ně je cembalo nenahraditelné zvláště v tzv. recitativech – dramatických hudebních dialozích napodobujících běžnou řeč. Od začátku 19. století tyto tzv. secco (suché) recitativy z opery postupně mizí a jsou nahrazovány recitativy accompagnato (doprovázenými). Ony secco recitativy proto nalézáme ve většině oper W. A. Mozarta a také ještě v raných operách G. Rossiniho. (V aktuálním repertoáru liberecké opery se to týká oper Don Giovanni a La Cenerentola – Popelka). S nadšením pro elektroakustické náhražky se od devadesátých let minulého století začala v řadě operních domů cembala nahrazovat elektronickými „samohrajkami“, které, jak čas prokázal, nedovedou ani při vší technologické vyspělosti zcela nahradit přirozený zvuk, jaký si jedinečná díla starých mistrů zaslouží. I Vy, naši diváci si jej zasloužíte. Tedy: habemus cembalo – máme čembalo! Poprvé jej můžete slyšet i vidět právě dnes v inscenaci Mozartovy „opery oper“ – Don Giovanni.
Á propós: Víte, čím se liší cembalo od svého mladšího příbuzného - klavíru? Je to především způsobem rozeznívání struny. Zatím co klavír užívá systém malých kladívek, jimiž do strun „tluče“, čembalo o struny „drhá“ malými háčky na konci mechaniky kláves, čímž dociluje charakteristického drnkavého zvuku.
