1. dějství

U tabákové továrny v Seville je rušno. Vojáci,

kteří továrnu hlídají se baví a pozorují hemžení

lidí na ulici před strážnicí. Se svým strážmistrem

Moral?sem si všimnou i dívky, která se plaše a stydlivě

rozhlíží za mřížemi dvora. Hledá strážmistra

Dona Josého, jenž však přijde teprve při výměně

stráží. Dívka zmatená komplimenty vojáků odbíhá

pryč. Na vystřídání stráží čekají kluci, kteří si hrají

na vojáky a vědí přesně, kdy nová rota přijde. S ní

přichází i Don José, a Moral?s mu sděluje, že jej zde

hledala mladá dívka. José podle popisu poznává,

že to byla Micaëla, schovanka žijící s jeho matkou.

Zvon ohlašuje pauzu v továrně, na kterou zase

čekají mladí chlapci i muži, aby si přes mříž dvora

prohlédli děvčata pracující v továrně a zejména

poslechli písně, které zde často prozpěvuje

jedna z nich, krásná a divoká cikánka Carmen.

Pozornost dělnic vzbuzuje nový poručík Zuniga,

kterého půvabné dívky velmi přitahují. Také

Carmen laškuje s tímto důstojníkem a nabízí mu

květ, který však nakonec žertem hodí do tváře

Donu Josému, který si jí, ani ostatních děvčat

z továrny nikdy nevšímal. Pro rozpustilou Carmen

to byl jen dnešní náhodný žert, ale pro Josého

to je osudové střetnutí s uhrančivým pohledem

žádoucí dívky. Zmatený José zvedne květinu

a chce ji zahodit, ale před přicházející Micaëlou

ho chvatně schová do své vojenské blůzy. Micaëla

mu přináší dopis od matky, něco peněz a to

nejcennější, polibek, který mu něžná a milující

dívka cudně odevzdává. Nechce však být přítomna

čtení dopisu, v němž jí matka Josému doporučuje

jako budoucí nevěstu a odchází.

Ze čtení dopisu Josého vyruší křik dělnic. Zuniga

posílá Josého, aby zjednal pořádek. Strážmistr

přivádí Carmen, která se poprala s jinou dívkou

a nožem ji zranila v obličeji. Zuniga nařizuje Josému,

aby Carmen spoutal a odchází napsat zatykač.

Pro Carmen je ale svoboda a volnost tím jediným

smyslem života. Použije veškerou svou krásu

a svůdnost, aby jí José pomohl k útěku. Strážmistr

již zcela propadl jejímu kouzlu a pomůže jí.

Carmen mu slíbí, že se s ním setká v krčmě svého

přítele Lillase Pastii, poručík Zuniga však posílá

Josého na dva měsíce do vězení.

2. dějství

V Pastiově krčmě u sevillských hradeb pospává

u stolů pozdě večer alkoholem zmožená společnost

– vojáci a dívky, mezi kterými nacházíme

i Carmen a její podloudnické společnice Frasquitu

a Mercéd?s. Také Zuniga, který by Carmen rád

získal, je mezi hosty. Pomalu se rozpoutá divoký

tanec, ve kterém Carmen laškuje s důstojníky.

Ospalou společnost pak dokonale probere příchod

Escamilla, slavného toreadora, miláčka všech

sevillských žen a dívek, pro které je nedostupným

idolem. Přítomné ženy mu visí na rtech a toreador

rozdává autogramy na všechny strany. Jediná Carmen

sedí jakoby lhostejně stranou. Escamillo si jí

však všimne a krásnou cikánku osloví. Jiskra přeskočila

a oba pocítí vzájemnou přitažlivost. Pro Carmen

by to byl milenec, na kterého by mohla být pyšná,

kterým by se mohla chlubit. Tyto myšlenky přeruší

příchod pašeráckého šéfa Danca?ra, který dívky

potřebuje k dalšímu výnosnému „obchodu“. Ty souhlasí,

jen Carmen se omlouvá. Dnes nemůže, slíbila

jednomu vojákovi, že se mu odmění za pomoc při

útěku, ačkoli již v tu chvíli myslí spíše na Escamilla.

Don José přichází rovnou z vězení, aby Carmen

dokázal svoji lásku. Carmen plní své sliby, tančí jen

pro něj, ale když se ozve večerka a Don José spěchá

do kasáren, ukáže Carmen svoji pravou nezkrotnou

povahu a nechce již s naivním vojáčkem nic mít.

Naléhání, prosby ani vyznání lásky na ni nepůsobí.

Carmen by nanejvýš chtěla získat vojáka do pašerácké

bandy, ale tady zase tvrdě narazí na jeho čest

a morální zásady. Když už je Don José na odchodu,

přichází za Carmen neodbytný poručík Zuniga a mezi

důstojníkem a jeho podřízeným dochází k osudovému

žárlivému střetu, jehož krvavým následkům

zabrání pašeráci – Zunigu odzbrojí a odvedou. Josému

již nezbývá nic jiného, než se k bandě přidat.

Přestávka

3. dějství

V andaluských horách mají podloudníci svoje

přepravní stanoviště. Sem přenášejí a ukládají

pašované zboží. Danca?ro se vydává k průsmyku,

aby zjistil, zda je cesta do města volná. Ostatní

zůstávají. José vzpomíná na svou matku, která

dosud neví, že dezertoval a myslí snad, že je

stále poctivým člověkem. Carmen, na kterou si

José marně činí právo, jej již nepokrytě vyzývá,

aby bandu opustil a vrátil se domů.

Cikánky si vesele vykládají karty, které Frasquitě

i Mercéd?s věští skvělou budoucnost. Carmen

však ve svých kartách nachází jen smrt pro

sebe i pro Josého a v tento osud začíná věřit.

Danca?ro se vrací s dobrou zprávou, že hlídající

celníky bude možné s pomocí dívek odloudit.

S veselostí si na přepadení celníka hrají a pro

tuto roli určí Remendada. José musí zůstat na

stráži a hlídat jejich zboží.

Micaëla se již dověděla o osudu Dona Josého

a vypraví se do nebezpečných hor s průvodcem,

který ji od odvážného činu zrazoval a po

dosažení cíle ji opouští. Ubohá dívka se modlí,

jen aby se jí Josého podařilo odvést domů.

Její tiché zadumání přeruší výstřel z pušky – to

José vystřelil po přicházejícím vetřeci. Micaëla

se schovala do jeskyně, odkud sleduje setkání

Josého s Escamillem. Don José se k toreadorovi

chová přátelsky, dokud nepochopí, že tento

úspěšný muž přišel za svou novou milenkou,

kterou je Carmen. Dochází k souboji, ve kterém

by měl José velmi malou šanci, kdyby

nepoužil úskoku. Krveprolití zabrání v poslední

chvíli návrat Carmen a pašeráků. Escamillo

děkuje Carmen za záchranu života a zve

všechny přítomné do Sevilly na býčí zápasy.

To ještě vybičuje Josého žárlivost a už by se

chtěl na Carmen vrhnout, ale v tu chvíli objeví

Remendado ukrytou Micaëlu a vyvede ji z jeskyně.

Dívka úpěnlivě prosí Josého k návratu

domů a Carmen mu s ledovým klidem odchod

také radí. Pro Dona Josého však už život bez

Carmen nemá žádnou cenu a chce si život

po jejím boku vydobýt třeba násilím. Micaëla

musí říct celou pravdu a energicky přeruší

Josého zuřivý záchvat sdělením, že jeho matka

umírá. Zoufalý José s ní odchází, ale pohrozí

Carmen, že se vrátí.

4. dějství

V blízkosti sevillské arény pro býčí zápasy

očekává dav nadšených diváků příchod toreadorů.

Průvod nadšeně vítají lidé, ale i děti,

kterým je dovoleno alespoň uvidět přicházející

matadory. Vrcholem je příchod Escamilla,

který je oslavován všemi přítomnými. Se svou

milou Carmen se krátce před koridou uvidí ještě

v kapli, ve které před zápasem prosí o Boží

milost.

Frasquita a Mercéd?s varují Carmen, že

viděly v davu Dona Josého a bojí se, že se přišel

Carmen pomstít. Krásná cikánka však chce

Josého lásku jednou provždy ukončit. Chladně

odmítá jeho prosby, aby se k ní vrátil a trvá na

tom, že ho již nemiluje a nikdy nebude. Don

José to však nemůže pochopit a jeho zoufalství

přerůstá v šílenství. Když mu Carmen hodí

k nohám prsten, který jí kdysi dal jako zástavu

své lásky, chce ji José zastrašit nožem, který se

objeví v jeho ruce. Přesto nemá v úmyslu svou

lásku zabít. Když se José od ní odvrátí, využije

Carmen příležitosti a chce kolem něho utéct za

Escamillem do arény. José ji instinktivně strhne

k sobě a nůž v jeho ruce ukončí život jeho

osudové lásky, se kterou nikdy nemohl najít

štěstí.