Scénograf, pedagog a vizuální umělec Pavel Morávek působí na pomezí divadla, filmu a výstavního designu. Je absolventem Katedry scénografie DAMU (2012–2019) v ateliéru Jana Duška, kde od roku 2022 pokračuje v doktorském studiu Scénické tvorby a teorie scénické tvorby. Od roku 2019 vyučuje scénografii na VOŠUP a SUPŠ v Praze, působil také na KS DAMU jako expert v oblasti 3D tisku a vizualizace.
Jeho tvorba propojuje scénografii, architekturu a vizuální koncepce pro dokumentární film, výstavy i performativní instalace. Spolupracuje s režiséry Pavlem Štinglem, Patrikem Ulrichem, Romanem Bradáčem či Mariannou Arzumanovou. Podílel se na řadě dokumentů (např. Velký smutek, Býti básníkem, Stříbrná záře nad Stuttgartem), výstav (Konec pomíjivosti, Album GT, My a ti druzí, CZ–USA), festivalů (GRAND Festival smíchu) i divadelních inscenací (Na zlatém jezeře, Digitální podzemí, Pomona, Racek, Opilí aj.).
Je autorem architektonických a scénografických řešení pro Památník Ticha v Bubnech, Národní basketbalové muzeum či České centrum v Berlíně. Dlouhodobě spolupracuje s dokumentaristou Pavlem Štinglem na projektech propojujících historii, paměť a vizuální vyprávění.
Kromě vlastní umělecké činnosti se věnuje pedagogickému vedení mladých scénografů – od roku 2019 vedl více než tisíc studentských projektů a podílel se na modernizaci oboru Scénografie na VOŠUP a SUPŠ.
Ve své práci propojuje tradiční řemeslo s moderními technologiemi, 3D tiskem a světelným designem. Jeho tvorba se vyznačuje akcentem na tzv. vizuální narativ.
