Jedna z nehranějších Shakespearových komedií vznikla v letech 1593-4. Dcera z dobrého domu Kateřina by se měla vdávat, ale nikdo ji nechce, protože je vzpurná, vzteklá, drzá, nezvladatelná, zkrátka problémová. Nápadníci se zajímají raději o její sestru Bianku, která se chová právě tak, jak se na spořádanou dívku sluší. Ta se ale nesmí vdávat, dokud se nepodaří provdat Kateřinu. Objeví se však jeden odhodlaný ctitel, Petruccio, který se nabídne jako ženich. Nedělá to sice pouze z lásky , či náhlého vzplanutí. Jeho motivy nejsou nijak čisté nebo nezištné. Ale průběh námluv oba protagonisty změní. V následujícím namlouvání a získávání Kateřiny rozehrál autor v komediální poloze celé téma polarity vztahu muže a ženy, celou škálu otázek na téma, kdo je muž a kdo je žena a jaký vlastně může být jejich vztah, otázek dodnes nezodpovězených. Ani Shakespeare neodpovídal na otázky, které vyvolal, ale nechal je k zamyšlení pobavenému divákovi. Konec sice rozpletl zápletku, ale na položené otázky musí divák hledat odpovědi sám. Nejúspěšnější Shakespearova komedie poskytuje excelentní hereckou příležitost nejen nekonvenčnímu ústřednímu páru, ale i mnoha dalším hercům. Divákům pak nabízí vynikající zábavu a příjemný podnět k přemýšlení.