TRAMVAJ DO STANICE TOUHA

Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků Tenesse Williams (1911-1983) se začal jako autor prosazovat po druhé světové válce. Po několika aktovkách se dostavil úspěch Skleněného zvěřince a Tramvaje do stanice Touha. Později se proslavil především románem Římské jaro paní Stoneové či Kočkou na rozpálené plechové střeše (1955), která je také poslední Williamsovou hrou, již jsme v roce 2004 uváděli v Šaldově divadle. Tenessee Williams byl citlivý, zranitelný člověk, nepřekvapí proto, že stejné jsou i postavy jeho her. „Tramvaj“ patří k těm nejbravurnějším a nejemotivnějším z nich. Odehrává se v autorově milovaném New Orleansu, kam jednoho dne přijíždí za svou sestrou Stellou poněkud záhadná, neproniknutelná a vnitřně rozkolísaná Blanche. Stella žije s pudovým a živočišným Stanleym, zatímco obě sestry pocházejí z lepších poměrů. Nesoulad mezi Blanche a jejím švagrem na sebe nenechá dlouho čekat. Tragický konflikt je neodvratitelný, když se Stanley dozví pravdu o minulosti, kterou Blanche úzkostlivě skrývá. Právě ve chvíli, kdy Blanche vzchází naděje na nový začátek po boku mladého, nezkaženého Mitche, hříchy minulosti její život nadobro převrátí. Autor mistrně zaplétá postavy, jejichž osudy se nezadržitelně střetávají. Williams je více než vypravěč, Williams je bytostný dramatik: Nad příběhem Blanche se v atmosféře plné sexuálního napětí a jiskření klene neobyčejně koncentrovaný dramatický děj, v němž má každá postava a každá situace své nezastupitelné místo. Pro psychologicky propracovanou a hlubokou látku, jakou „Tramvaj“ bezesporu je, vybralo divadlo dlouholetého režiséra Národního divadla Ivana Rajmonta, libereckého rodáka, který je zárukou špičkové jevištní interpretace. Za roli v inscenaci Když my mrtví procitneme v jeho režii byla Markéta Tallerová nominována na Cenu Thálie. Také Tramvaj do stanice Touha bude jistě patřit k vrcholům divadelní sezóny nejen v Liberci.