Opera s jazzrockovými prvky o citlivém rebelovi.
Opera současného českého skladatele a jazzového pianisty Emila Viklického Máchův deník byla poprvé uvedena v divadle Kolowrat, komorní scéně Národního divadla, v roce 2003. Dílo je provokativní samotným námětem: zpřítomňuje v denících zachycený niterný svět Karla Hynka Máchy plný erotických pokušení způsobených jeho milovanou i nenáviděnou Lori. Viklický spolu s libretistou maďarského původu Yohananem Kaldim zasazuje touhou rozpolceného Máchu do rigidní společnosti, jež se řídila imperativní snahou „obrodit“ český národ. Karel Hynek Mácha možná chtěl jít svou vlastní cestou bohémského rebela, ale sevření dobového historicko--společenského kontextu beztak neunikl – ani ve skutečnosti, ani u Viklického. Na půdorysu kontrastu dvou odlišných světů pak vyvstává stěžejní dramatický konflikt.
Komorní jednoaktová opera s jazzrockovými prvky i ve formální rovině propojuje zdánlivě nesourodé. Jak podotýká sám skladatel: „Pokud jde o instrumentář, jsou tu uplatněny smyčce (housle, viola, violoncello, kontrabas), zvláštní sestava dechových nástrojů (flétna, hoboj střídá anglický roh, basklarinet, trombón), skupina nástrojů tzv. rockových (elektrická kytara, baskytara) a konečně syntetizátor a perkuse, obojí hrající v klasickém i rockovém idiomu. Hudební řeč je postavena na ostrých kontrastech.“
Zároveň je třeba podotknout, že dílo Emila Viklického do libereckého divadla patří – především pro svůj námět zachycující život Karla Hynka Máchy spojený s nedalekým Kokořínskem a dále proto, že Emil Viklický dvacet let pedagogicky působil v nedalekém Frýdlantu na Letní jazzové dílně Karla Velebného.
