HOFFMANNOVY POVÍDKY

1. jednání – prolog

Operní divu Stellu milují všichni. Hoffmann ji posílá po Nicklaussovi kytici růží. I rada Lindorf se snaží dostat do blízkosti Stelly. A tak přichází v průběhu prvního jednání opery Don Giovanni, v němž Stella zpívá Donu Annu, do divadelního klubu nedaleko jeviště a získá její dopis adresovaný Hoffmannovi. V něm se dočte, že právě Hoffmann je současným Stelliným favoritem. Lindorf je však rozhodnutý získat Stellu pro sebe. O divadelní přestávce přichází do pánské společnosti v klubu Hoffmann, se svým přítelem Nicklaussem, aby zapil svůj žal, jelikož je přesvědčen, že Stella ho stále přehlíží. Netuší, že rada Lindorf zadržel obálku s klíčem od pokoje a dopisem, který Stella poslala právě Hoffmannovi. Je zoufale osamělý a s rozpaky baví společnost pitoreskní písní o trpaslíkovi Kleinzackovi. Když se potkává s radou Lindorfem, kterého nenávidí, večírek začíná promíchávat nálady všech přítomných a Hoffmann se noří do svého světa vypravujíc příběhy svých tří lásek.

2. jednání – Olympie

Hoffmann přichází do domu vynálezce Spalanzaniho, předstíraje zájem o jeho práci. Ve skutečnosti sesnaží dostat co nejblíže k jeho dceři, krásné Olympiii. Do Spalanzaniho domu přichází také Coppélius, prapodivný obchodník s brýlemi, které dokážou měnit pohled na vše přítomné, Hoffmann si je za tři dukáty kupuje a díky nim se do Olympie zamiluje ještě více. Mezitím dochází mezi Spalanzanim a Coppéliem k hádce na téma, komu vlastně Olympia patří. Spalanzani ji stvořil, Coppélius ji však daroval zrak.Spalanzani – jako odstupné za Olympii dává Coppéliovi směnku, kterou mu prý proplatí žid Elias. Že Elias zkrachoval, mu zamlčí. Spalanzani prezentuje svou dceru společnosti – ta okouzluje nejen svým půvabem, ale také přenádherným zpěvem. Hoffmann zůstává s Olympií sám, vyznává jí lásku, Nicklausse ho však varuje. Vrací se Coppélius, podveden Spalanzanim, chystá odvetu. Začíná ples a Hoffmann tančí samozřejmě s Olympií. Jejich tempo je však tak závratné, že Hoffmann upadne a rozbije si své zázračné brýle. Ve všeobecném chaosu přichází chvíle pro Coppélia, a rozbíjí tělo Olympie. Všichni si sundávají růžové brýle – vidí věci tak jak jsou. Hoffmann poníženě poznává, že byl zamilován do stroje, do loutky, do automatu!

3. jednání – Giulietta

Hoffmann „putuje“ Benátkami, uhranutý náručí kurtizány Giulietty. Ani varování přítele Nicklausse ho nenavrací zpět k rozumu. Hoffmannův nepřítel Dapertutto žádá po Giuliettě, výměnou za krásný diamant, aby pro něho uloupila Hoffmannův zrcadlový obraz. Giulietta

již takto dokázala okrást o svůj vlastní stín svého ctitele, Petera Schlémila. Když se potkává s Hoffmannem, využívá jeho slabosti k ní, a prosí ho, aby ji zanechal svůj odraz v zrcadle. Hoffmann tak učiní

a Giulietta ho předá Dapertuttovi. Hoffmann po ztrátě tváře už Guiliettu nezajímá. V zoufalosti se vrhá se Schlémilem do souboje o klíč k Giuliettinu budoáru a Dapertuttovým kordem Schlémila zabíjí. Giulietta se mu vysmívá a odchází s dalším milencem Pitichinacciem.

4. jednání – Antonia

Krásná Antonia, žijíc v Mnichově se svým otcem radou Crespelem, získala po své matce nejen velký pěvecký talent, ale také nemocné tělo. Její otec, rada Crespel, aby zabránil vztahu Antonie s Hoffmannem skrývá se s ní v Mnichově. Hoffmannovi se však podaří Antonii najít a i přes opětovné Nicklaussovo varování, slibují si spolu věčnou lásku. Hoffmann se tajně v domě skryje. Do jejich životů přichází doktor Miracle se slibem, že Antonii vyléčí. Ano, právě ten doktor Miracle, po jehož léčbě zemřela matka Antonie. Crespel však souhlasí a Miracle přesvědčuje Antonii, že její zpěv je oním lékem, jenž vede k uzdravení. Hoffmann však poznává, že právě zpěv Antonii zabíjí a přesvědčuje jí, aby se vzdala svých uměleckých ambicí. Antonie rezignuje a souhlasí. Doktor Miracle ji však omámí a znovu přesvědčuje, aby se nevzdávala. Pod vlivem jeho medikamentů a sugesce vidí přicházet svoji zemřelou matku. I tento přízrak vlastní matky ji nutí, aby zpívala. Antonie poslechne a toto její uposlechnutí se stává osudným – umírá.

5. jednání – epilog

V divadle končí představení, taktéž i Hoffmannovo vyprávění.Hoffmann i Nicklausse jsou u konce. Vyčerpáni pitím, vzájemným podivným přátelstvím, Hoffmannovými tragickými láskami už nemají sílu dál žít. Opilý a vyhořelý Hoffmann přijme od Nicklausse smrtelnou dávku drogy a umírá. V tu chvíli za ním přichází jeho vysněná Stella. Myslí, že Hoffmann v opilosti usnul. Přijme tedy doprovod rady Lindorfa a odchází. Společnost pokračuje v zábavě, kterou přeruší výstřel. Nicklausse, který Hoffmanna miloval i nenáviděl, si vzal život.