90 LETOKRUHŮ EVY KUBÍNOVÉ
19.01.2015
Mimořádné slavnostní matiné k životnímu jubileu liberecké malířky
Sobota 28. února 2015 v 11 hodin - Malé divadlo
Akademická malířka Eva Kubínová (* 21. února 1925) patří k významným osobnostem liberecké kultury. Vyrostla v Jičíně a po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Karla Svolinského přišla na začátku padesátých let do Liberce, kde se aktivně podílela na vytváření nového českého kulturního prostoru v poničených Sudetech. Jizerská krajina jí přirostla k srdci, v barvách, tvarech, strukturách a důvěrných podrobnostech prosvítá jejím dílem. Svůj vlastní osobitý způsob výtvarného vyjádření našla Eva Kubínová v dřevořezu, nebo přímo v hloubkách a vrstvách dřeva samotného, v kresbách letokruhů, zachycujících život, růst, rány i stárnutí a umírání bytosti stromu, z nichž pak citlivě čte a nechává vystupovat příběhy života lidského. Současně se věnovala vyučování malby a kresby na několika vysokých školách, a její celoživotní pedagogické poslání přerušila násilně pouze normalizace po roce 1968. Své žáky vede Eva Kubínová dodnes.
V padesátých letech se v Liberci rozvíjelo také po válce založené třísouborové Divadlo F. X. Šaldy (pod svým dnešním názvem od roku 1957), kde Eva Kubínová vytvořila v letech 1952–1977 výrazně stylizované, kultivovaně estetické kostýmy k celé řadě inscenací, především k cyklu Smetanových oper (Hubička, Čertova stěna, Dalibor, Prodaná nevěsta) a k českému opernímu repertoáru vůbec (Čert a Káča, Její pastorkyňa, Rusalka a další). V divadle se spřátelila se sbormistrem Milanem Uherkem, a když manželé Uherkovi roku 1958 založili dětský pěvecký sbor Severáček, Eva Kubínová vtělila závažnost jejich vnímání hudby do výrazných sborových krojů. Šatečky malých zpěváčků se snad nezdají jako věc uměleckého významu, přesto z nich Eva Kubínová takovou věc učinila: výtvarné scénické gesto v pravém slova smyslu. Zatímco její soustavnou divadelní práci ukončil diktát normalizace a odsunul kostýmní tvorbu do prachu archivů, severáčkovské kroje dodnes na koncertech svou rafinovanou barevnou strukturou vyjadřují sílu dětí, spojených hudbou v celek, přesahující prostý součet členů.
Divadlo, literatura, hudba a výtvarné umění byly přirozenou součástí života Evy Kubínové, útočištěm nedotknutelné vnitřní svobody ve všech těžkých dobách od druhé světové války přes léta padesátá až po normalizaci. Svou okouzlující energii Eva Kubínová čerpá z hluboké víry ve smysl, jenž lidskému životu dává tvůrčí práce. Tuto víru předala a předává širokému publiku svých diváků, studentů a přátel. Slavnostním komponovaným pořadem Divadlo F. X. Šaldy oslaví její 90. narozeniny.
Účinkují:
Smyčcové kvarteto divadla F. X. Šaldy
Dětský pěvecký sbor Severáček
Dirigent: Silvie Pálková
Sólisté: Věra Poláchová a Luděk Vele
Slovo: Markéta Tallerová a Václav Helšus
Klavírní doprovod: Eva Dvořáková a Maxim Biriucov
Dětský pěvecký sbor Severáček
Dirigent: Silvie Pálková
Sólisté: Věra Poláchová a Luděk Vele
Slovo: Markéta Tallerová a Václav Helšus
Klavírní doprovod: Eva Dvořáková a Maxim Biriucov
Akademická malířka Eva Kubínová (* 21. února 1925) patří k významným osobnostem liberecké kultury. Vyrostla v Jičíně a po studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Karla Svolinského přišla na začátku padesátých let do Liberce, kde se aktivně podílela na vytváření nového českého kulturního prostoru v poničených Sudetech. Jizerská krajina jí přirostla k srdci, v barvách, tvarech, strukturách a důvěrných podrobnostech prosvítá jejím dílem. Svůj vlastní osobitý způsob výtvarného vyjádření našla Eva Kubínová v dřevořezu, nebo přímo v hloubkách a vrstvách dřeva samotného, v kresbách letokruhů, zachycujících život, růst, rány i stárnutí a umírání bytosti stromu, z nichž pak citlivě čte a nechává vystupovat příběhy života lidského. Současně se věnovala vyučování malby a kresby na několika vysokých školách, a její celoživotní pedagogické poslání přerušila násilně pouze normalizace po roce 1968. Své žáky vede Eva Kubínová dodnes.
V padesátých letech se v Liberci rozvíjelo také po válce založené třísouborové Divadlo F. X. Šaldy (pod svým dnešním názvem od roku 1957), kde Eva Kubínová vytvořila v letech 1952–1977 výrazně stylizované, kultivovaně estetické kostýmy k celé řadě inscenací, především k cyklu Smetanových oper (Hubička, Čertova stěna, Dalibor, Prodaná nevěsta) a k českému opernímu repertoáru vůbec (Čert a Káča, Její pastorkyňa, Rusalka a další). V divadle se spřátelila se sbormistrem Milanem Uherkem, a když manželé Uherkovi roku 1958 založili dětský pěvecký sbor Severáček, Eva Kubínová vtělila závažnost jejich vnímání hudby do výrazných sborových krojů. Šatečky malých zpěváčků se snad nezdají jako věc uměleckého významu, přesto z nich Eva Kubínová takovou věc učinila: výtvarné scénické gesto v pravém slova smyslu. Zatímco její soustavnou divadelní práci ukončil diktát normalizace a odsunul kostýmní tvorbu do prachu archivů, severáčkovské kroje dodnes na koncertech svou rafinovanou barevnou strukturou vyjadřují sílu dětí, spojených hudbou v celek, přesahující prostý součet členů.
Divadlo, literatura, hudba a výtvarné umění byly přirozenou součástí života Evy Kubínové, útočištěm nedotknutelné vnitřní svobody ve všech těžkých dobách od druhé světové války přes léta padesátá až po normalizaci. Svou okouzlující energii Eva Kubínová čerpá z hluboké víry ve smysl, jenž lidskému životu dává tvůrčí práce. Tuto víru předala a předává širokému publiku svých diváků, studentů a přátel. Slavnostním komponovaným pořadem Divadlo F. X. Šaldy oslaví její 90. narozeniny.
Lenka Chválová
