Louskáček- jeden z “nejklasičtějších“ baletů. A také především díky nádherné Čajkovského hudbě – nesmrtelný. Liberecký balet se nemůže honosit bezpočetným sborem, nedozírným koncem jeviště, ani mnoha sólisty pro každou roli, jak by si „muzeální“ Louskáček zasluhoval. Máme však jiné přednosti. A Louskáček nepatří do muzea! Proto jsme si dovolili upravit původní libreto Maria Petipi a choreografii Lva Ivanova tak, aby v našich podmínkách a naší době dávalo vše svůj smysl. Abychom nepřišli o pohled na křehké vločky – tanečnice na špičkách, v „balerínách“, s klasickou taneční technikou, neo - klasická pas de deux a přitom pochopili, jak se cítí dítě, které náhodou nachází pod vánočním stromkem vedle nového mobilního telefonu starou dřevěnou hračku, která ožívá. Proč se rodiče dívají na ošklivé zprávy z Číny, Indie, když tam přeci žijí úplně jiné bytosti? A tak tu vidíme čarovný čínský a indický tanec, rokokové pas de trois. A rodiče usínají anebo se konečně „probouzejí“? Nebo jen vypínají novou plazmovou televizi? A znovu zavoní stromek a znovu je tu nádherná poezie a sen Vánoc. To tajemno. Ten posvátný respekt před něčím vyšším, který bychom měli chtít v sobě vyvolávat nejen v době adventu a Vánoc.