RECENZE NA PREMIÉRU MUZIKÁLU SUGAR

29.12.2009

Liberec – Až po střechu našlapaná historická budova libereckého Divadla F. X. Šaldy tvořila kulisu nové inscenaci, muzikálu Sugar. Lepší atmosféru si herci na páteční premiéře ani nemohli přát.
SOUROZENCI GONDÍKOVI V HLAVNÍCH ROLÍCH

Divadlo sáhlo po divácky vděčném titulu. Skoro každý zná černobílý film z roku 1959 Někdo to rád horké, podle něhož americký muzikál vznikl. Navíc jazzové písničky přinášejí novou kvalitu. Muzikál nastudoval se souborem opery režisér a zpěvák Oldřich Kříž, který v programu skromně přiznává, že se v roli režiséra stále cítí být začátečníkem. Odvedl ale práci vysoce profesionální. Dokázal s herci vypointovat jednotlivé situace a střídat je v rychlém sledu, aniž by něco zůstalo nevyřčeno. Režisérovi nechybí ani smysl pro humor, ani cit pro kresbu lidských typů. Navíc si, samozřejmě ve spolupráci s ostatními tvůrci, dokázal udělat legraci i ze sebe sama. Třeba tím, že obstarožní miliardáře na Floridě představují členové sboru, odění pouze do trenýrek, tudíž divákovi odhalují své pupíky a další tělesné nedostatky.

Pohyblivou moderně pojatou scénu navrhl syn režiséra, a současně představitel jednoho z muzikantů v dámském převleku, Joa, Jan Kříž. Znaky, jež charakterizují různé prostředí, například kupé ve vlaku, přijíždějí na scénu na kolečkách. Vše je v pohybu, vše se každou chvíli mění v něco jiného. Scénu výborně doplňují blyštivé a elegantní kostýmy Veroniky Hindle.

Příběh dvou chudých muzikantů, kteří na útěku před gangstery přijmou místo v dívčím orchestru, stojí především na třech hercích, dvou muzikantech a krásky Sugar, kterou ve filmu ztělesnila Marilyn Monroe. Dvě z těchto rolí představují sourozenci Adéla (Sugar) a Dalibor (Jerry) Gondíkovi, známé televizní hvězdy. A oběma žánr divadla, které zpívá, mluví a tančí, sedne jako ulitý. Pozadu nezůstává ani Jan Kříž, jehož role ale nevystačí jen s humorem, ale dostává do ní i rysy opravdového citu, neboť – jak známo – jeho Joe se do Sugar zamiluje. Zážitek diváků umocňuje také živá hudba v podání orchestru divadla, jemuž to pod taktovkou Martina Doubravského opravdu šlape.